O České Kanadě

Česká Kanada je oblast rozkládající se přibližně mezi městy Kunžakem, Dačicemi, Slavonicemi, Novou Bystřicí a Jindřichovým Hradcem o rozloze ne více než 300 km². Název je odvozen od přírodního charakteru krajiny, charakteristického početnými vodními plochami, rozsáhlými lesními komplexy s rozesetými balvany.

Tipy na výlet

Český Rudolec
První písemné zmínky o obci jsou z roku 1343, kdy v těchto místech vznikla při hledání stříbra osada. Dominantou obce je kostel sv. Jana Křtitele z r. 1440, kamenný kříž z r. 1843 a socha sv. Jana Nepomuckého r. 1736 tzv. zámek Malá Hluboká, který prochází v současnosti nákladnou rekonstrukcí. V obci jsou výchozí místa turistických cykloturistických i běžeckých tras. Nejznámější je Graselova stezka.
Dačice
První písemná zpráva pochází z roku 1183. Raritou tohoto města je prvenství ve výrobě kostkového cukru z roku 1843, což také připomíná památník u kostela sv. Vavřince, z jehož věže se můžete rozhlédnout po dalších zajímavostech města. Patří mezi ně zejména renesanční zámek s přilehlým zámeckým parkem.
Telč
Chcete-li se přenést do pohádkového prostředí, navštivte město Telč. Ohromí vás krásné starobylé město s nádherným zámkem, kde se točilo několik pohádek (Pyšná princezna, Z pekla štěstí…). Historické jádro města bylo zapsáno v r. 1992 na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Slavonice
Pod převážnou většinou domů na Dolním a Horním náměstím Slavonic se rozprostírá poměrně členitý systém středočeských podzemních chodeb. Část podzemí je v létě přístupná pro návštěvníky.
Maříž
Rádi něco tvoříte? Namalujte si hrnek v keramické dílně v Maříži a potěšte vlastnoručně malovaným originálním výtvorem.
Landštejn
Byl vybudován na počátku 13. Století zřejmě moravskými Přemyslovci jako opěrný bod území na trojmezí Čech, Moravy a Rakouska. Svým pojetím dvou věží propojených palácem, představuje ojedinělý komplex svého druhu v Čechách a je jednou z nejvýznamnějších románských památek ve střední Evropě.
Nová Bystřice
Krásnou krajinou České Kanady prochází úzkorozchodná trať z Nové Bystřice do Jindřichova Hradce. Trať je dlouhá 33 km, otevřená 1. 11. 1897 je unikátní technickou památkou.
Kunžak
Obec, jejíž dominantou je kostel sv. Bartoloměje z roku 1370. Rokoková kašna na náměstí a kašna z jednoho kusu kamene pod školou. Okolní rybníky lákají ke koupání, největšími jsou Komorník a Zvůle.
Jindřichův Hradec
Nejstarší dochovaná písemná zpráva o Hradci pochází z roku 1220, kdy jindřichohradecké panství vlastnil zakladatel roku pánů z Hradce, Jindřich I. Město nese jméno právě po Jindřichovi. Historický duch tohoto města můžete vnímat na každém kroku. Je zde nádherný zámek, kde můžeme vidět černou kuchyni Perchty nebo-li Bílé paní.
Javořice
Se svými 837 m n. m. je nejvyšším bodem Českomoravské vrchoviny. Novoroční výstupy na tento vrchol jsou již dlouholetou tradicí. Je zde nádherný výhled na celou krajinu. Rozhledna U Jakuba – Nová rozhledna byla otevřena 1. 7. 2013 na Havlově hoře u obce Valtínov, z něhož je dobře dostupná. Poskytuje krásný výhled na oblast České Kanady.

Národní přírodní památky

Kaproun
Rašelinná louka nad malým rybníčkem.
Gebhárecký rybník u Skalky
V okolí rybníka se nachází luční rašelinná společenstva, vyskytují a rozmnožují se zde chráněné druhy rostlin a živočichů.
Rašeliniště Klenová
Luční rašeliniště s řadou významných rostlinných a živočišných druhů a společenstev.

Přírodní rezervace

Hadí vrch
Bývalé balvanité pastviny s rozsáhlými porosty jalovce obecného, významné i pro vysokou estetickou hodnotu krajiny.
Fabián
Přirozené porosty podhorských acidovilních a ochuzených květnatých bučin s charakteristickým bylinným podrostem a druhově početnou avifaunou. Smíšený les na hřbetu a svazích vrchu Homolka.
Krvavý a Kačležský rybník
Rybníky s rákosinami, rašelinnými a vlhkými loukami, ornitologicky významné, zvlášť chráněné mokřadní rostliny.
Mutenská obora
Smíšené a listnaté porosty (lipové doubravy). Bohaté floristicky. Významné pro přežití na tyto porosty vázané fauny.
Blanko
Společenstvo oligotrofního rybníka významné algologicky, ornitologicky a batrachologicky.
Hrádeček
Mokřadní společenstva rašelinišť, rašelinných luk a rybníků, významná botanicky a ornitologicky.
Skalák u Senotína
Systém mokřadního biotopu, který umožňuje výskyt řady zvláště chráněných druhů rostlin (plovoucích i pobřežních) a na ně vázaných živočichů. Rezervace je tvořena dvěma plochami, rozdělenými tratí úzkokolejky, před zastávkou Senotín.

Přírodní památky

Toužínské stráně
Travinobylinná společenstva výslunné stráně – semixerotermní vegetace pahorkatin na přechodu k teplomilné vegetaci jižní Moravy. Geologická lokalita – v lomu odkryto zajímavé, mimořádně složité vrásnění alpinotypního charakteru.
Jalovce u Kunžaku
Kompaktní jalovcové porosty jako doklad extenzivního využívání kamenitých pastvin.
Rašeliniště u Suchdola
Rašeliniště na hranici dvou rašeliništních podtypů (jihočeský a Českomoravské vrchoviny), s nezvyklým botanickým druhovým složením daným kombinací těchto subtypů.
Jalovce u Valtínova
Kompaktní jalovcové porosty s typickým bylinným a keříčkovým patrem.
Olšina
Potoční a prameništní olšiny s hojným výskytem bledule jarní.
Velký Troubný
Mezotrofní rybník s vysokou druhovou pestrostí planktonu dalších vodních organismů.
Dědek u Slavonic
Mezotrofní vrchovinný rybník s botanicky cenným pobřežím a vysokou pestrostí planktonu a dalších vodních organismů.
Rašeliniště Klenová
Lužní rašeliniště s řadou významných rostlinných druhů.
Rašeliniště Mosty
Mokřadní biotopy – luční rašeliniště a pobřeží rybníka s řadou vzácných rostlinných živočišných druhů.
Gebhárecký rybník
Oligo-mezotrofní rybník s typickou vegetací a na něj navazující luční rašeliniště.
Kysibl
Fragment listnatého lesa s potokem a na něj navazujícím luhem s vysokou diverzitou keřového a bylinného patra.

Významné vodní plochy

Znalosti o zakládání rybníků se k nám šířili zřejmě zásluhou Římanů, kteří již v prvním století našeho letopočtu budovali umělé vodní nádrže jako součást vodovodů a využívali je i k chovu ryb. Zkušenosti s odvodňováním močálů a budováním rybníků si přinesli také Slované. První doklad o rybníce se stálým přítokem a odtokem vody, do něhož se dávaly ryby na odrost a mají tedy už chovatelský význam, je z r. 1227, kdy Přemysl Otakar I. dovoluje správci bítovské provincie prodej újezdu Lovětína u Jihlavy louckému klášteru, s doporučením zakládat na ploše tohoto újezdu rybníky a mlýny. Zlatý věk českého rybníkářství je vymezen obdobím 14. - 16. století. V souvislosti s válečnými výpravami Jana Lucemburského se k nám dostaly ze západoevropských zemí znalosti ze stavebnictví, díky nimž se u nás začaly budovat větší rybníky.

Ratmírovský rybník
Nachází se u vesničky Malý Ratmírov přímo na Hamerském potoce a patří k nejdelším (4 km) a nejstarším rybníkům na Jindřichohradecku. Historicky je nepřímo datován v listině z 1. 12. 1255.
Pěněnské Dřevo
V regionu známý jako Dřevo, se nachází bezprostředně nad vesničkou Horní Pěna. Prvně je zmiňován dne 20. 4. 1437.
Hejtman u Střížovic
Leží na povodí Hamerského potoka u Střížovic, byl budován v letech 1567-1571. Florián Pravětický pojmenoval rybník Hejtman, neboť majitel rybníka a panství Telč Zachariáš z Hradce se stal nejvyšším zemským hejtmanem na Moravě.
Mutina
Rybník vyměřil hradecký hejtman Jan Šťastný Pušperský r. 1560, kdy potřeboval dostatek vody pro novou panskou pilu při zámku v J. Hradci, protože vody z rybníků Ratmírovského a Vajgaru pro celoroční chod pily nedostačovaly.
Komorník
Prvně se připomíná r. 1575, kdy se pracuje na novém rybníku u Kunžaku. Nachází se mezi Strmilovem a Kunžakem, na potoce Chlum, který se hemžil rybami.

Památky

Landštejn
Hlavní dominantou regionu Česká Kanada je hrad Landštejn. Průsečík turistických tras, cyklotras, vyhledávané místo mnohých návštěvníků Jindřichohradecka.
Klášter
Klášter Paulánů u kostela Nejsvětější Trojice, zrušen byl dekretem císaře Josefa II. z r. 1785, sloužil poté jako fara, škola, byty pro vrchnostenské hutníky a uhlíře a zbořen byl v r. 1959. Je zachován kostel Nejsvětější Trojice, jenž byl na místě starého kostela postaven v letech 1668-1682, a tzv. Červená chodba přiléhající ke kostelu.
Vodní pila Peníkov
Nemovitá kulturní památka (1963) v majetku Obce Český Rudolec, opravy se pila dočkala až v letech 2001 až 2005.
Rozhledna U Jakuba
Rozhledna U Jakuba s výškou 40 m a 180 schody na Havlově hoře (680 m) a na 49. rovnoběžce.

Úzkokolejka

Pravidelný provoz byl zahájen 1. listopadu 1897. Osobní doprava upadala, úpadek trati zachránili železniční modeláři a fandové do mašinek. V r. 1997 byla trať privatizována a společností JHMD prováděna obměna zanedbané infrastruktury, od staničních budov až po obnovu železničního svršku. Pára přinesla i zvýšení turismu, oblibu parních vláčků a bednáků.

Trati:
Jindřichův Hradec – Jindřiš – Blažejov – Malý Ratmírov – Střížovice – Kunžák Lomy – Kaproun – Senotín – Hůrky – Albeř – Nová Bystřice
Jindřichův Hradec – Horní Skrýchov – Lovětín – Lovětín obec – Nová Včelnice – Kamenice nad Lipou

Historie území České Kanady

Centrem území je hrad Landštejn. Původně opěrný bod moravských Přemyslovců, po nichž hrad získali Vítkovci, podle hradu páni z Landštejna. Vilém z Landštejna patřil k nejmocnějším českým pánům na začátku vlády Lucemburků a byl u všech událostí, které určovaly osud Českého království. Jako nejmladší z těchto pánů se stal věrnou oporou Karla IV., zejména po prohrané bitvě u Kresčaku, zprostředkoval také usmíření Karla s jeho otcem Janem Lucemburským.
Na krátkou dobu hrad připadl zpět do královského léna a od r. 1381 dalších 200 let patřil významnému rodu Krajířů z Krajku, stojícímu poněkud v pozadí Rožmberků a pánů z Hradce. Byl to však Konrád z Krajku, hofmistr krále Václava IV., který vedl zahraniční jednání jménem krále. Byl též ve skupině vyslanců krále, která sjednala sňatek anglického krále Richarda II. s českou princeznou Annou. A odměnou za služby králi získal královský hrad Landštejn a Novou Bystřici.

S Konrádem III. z Krajku je spojeno založení Kláštera, kdy pozval na novobystřické panství nový mnišský řád Paulánů a zbudoval v Konrádově lese u lesního pramene mezi potokem Dračicí a Novou Bystřicí klášter a kostel k poctě Nejsvětější Trojice. V Dačicích zbudovali Krajířové renesanční palác (starý zámek, nyní radnice) a je s nimi spojeno i založení nového zámku. Vztah Krajířů k Landštejnu skončil r. 1599, kdy koupil Landštejn jihlavský měšťan David Neumaier z Vintrberka. V r. 1620 se hradu zmocnil s císařským vojskem hrabě Dampiere a panství Landštejn bylo s dvorem, pivovarem a obcemi dnešního katastru Staré Město zkonfiskováno za to, že G. Neumaier byl za Fridricha Falckého přijat do rytířského stavu.

Zdroj: www.ceska-kanada.cz »